Proč masáže?

Od dětství jsem sportoval – hokej, fotbal, sportovní atletická škola, sjezdové lyžování, běh na lyžích, kolo, Triatlon.

Všeobecný výcvik v armádě, rekreační sporty, jako jízda na kánoi, zimní a letní turistika, ale také pomoc prarodičům a rodičům na zahradě s opravami domu. Pomáhání při sušení sena, se včelami, natírání chaty, stavění plotu – to vše mi pomohlo, k tomu abych poznal své tělo, respektive KDY a PROČ bolí svaly, KDY je potřeba začít RELAXOVAT
a kdy tělo potřebuje ODPOČINEK.

První zlomenina nohy v 10 ti letech – byla z hlouposti – hraní fotbalu v sandálech. Výhřez ploténky v 30-ti letech. PROČ? velkou a dlouhodobou únavou a nevhodným oblečením. Necitlivost v noze a ruce, částečné ochrnutí na jednu stranu těla.

Když je vám 30 let a máte žít plnohodnotný život a lékaři vám řeknou, bude se operovat a výsledek není jistý – každý to řeší jinak. Operace proběhla dobře ale pak začaly komplikace – neochota rehabilitačních pracovníků a moje iluze? Operace vše vyřeší.

Po třech měsících přetrvávajících bolestí jsem potkal rehabilitační sestru Danu z Děčína ve věku 87 let.
Velmi vitální paní a ta mi dala plno rad, jak rehabilitovat a cvičit tak, abych se mohl vrátit k normálnímu životu.

Vše se vrátilo do relativního normálu – ale tento stav trval jen 3 roky. Nedbal jsem rad, které mi paní Dana z Děčína dala, jen jsem si z nich bral ty informace a cviky, které byly pro mne pohodlné a čekal jsem v rychlý zázrak s vyléčením a žil jako dříve.
V 33 letech následoval další výhřez ploténky – to samé a také operace. Operace dopadla dobře – ale něco bylo jinak – řekl jsem si, že už další ne. A to byl asi ten zlomový okamžik, kdy jsem zjistil, že musím sám, začal jsem shánět informace o rehabilitaci a cvičeních. Moc a moc cviků jsem vyzkoušel, hledal jsem terapeuta s pomocí. Bohužel paní Dana z Děčína už v té době nežila, a tak jsem vzpomínal na její rady. Postupně vše začalo fungovat. Posilovna a rehabilitační cvičení v Sokole Prosek. Začal jsem trénovat na půlmaraton a na triatlon. Přišel další úraz. Při tréninku na kole jsem si způsobil tříštivou zlomileninu loktu.

Každá aktivita v životě i ve sportu mi dala něco co i dnes považuji za pozitivní i negativní. Z každé činnosti v životě bychom si měli vzít dobré a i špatné. Z neznalosti relaxačních a uvolňovacích cvičení – vznikají úrazy, omezení životních činností.

Za vše si vlastně můžeme sami – spěch, očekávání rychlého výsledku. Ambice našeho okolí nás také podvědomě nutí být lepší, rychlejší, dokonalejší – ale pak přijde malý neúspěch nebo úraz a pokud se sami nechceme vrátit, není moc šancí.

Žádný doktor, terapeut, masér a psychiatr nemůže znát naše tělo jako celek lépe, než mi sami. Já se naučil opravovat své tělo hodně podobně, jako to dělal německý terapeut Dorn. Ve spojení se sportovní masáží, baňkami, tejpy, lávovými kameny a Breusovou masáží za použití třezalkového oleje a cvičením je šance žít pohodovější život bez omezení a žít ve spokojenosti. Je to o vůli, ale lenost je mnohokrát mocnější.

Žádné omezení nevznikne jen tak. Vždy se ptám klientů PROČ!? – sedavé zaměstnání, povolání řidič, velmi jednostranná a fyzicky náročná práce. Válení se na gauči…….

A vše je o naší hlavě – to co chceme začíná a končí v ní.

Pokud je možnost, aby nám někdo pomohl od prvních bolestí nebo omezení a ukázal jak cvičit – není dobré to odmítat ale alespoň to zkusit.

Fotogalerie